Česká ekonomika ve čtvrtletí meziročně stoupla o 8,1 procenta
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento.
Ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji se místo srovnávání dál prohlubují. V posledních letech výrazného ekonomického růstu před epidemií se ještě zvětšily. Zatímco ekonomika Prahy a Středočeského kraje mezi lety 1996 až 2019 vzrostla 2,5krát, Karlovarský kraj je na stejné úrovni jako před čtvrt stoletím. Vyplývá to z výsledků studie o diskriminaci na českém trhu práce v socioekonomickém kontextu. Výsledky dnes v Praze na konferenci Asociace samostatných odborů představil děkan fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické Jakub Fischer.
Evropská komise dnes poslala Česku první platbu z mimořádného fondu určeného ke zotavení ekonomik z koronavirové krize. Z Bruselu míří do Prahy 915 milionů eur (více než 23,2 miliardy korun), na které má země nárok v rámci záloh určených k předfinancování jednotlivých projektů. Komise to oznámila na svém webu.
Komentář Tomáše Volfa: Index mizérie se za posledních sedm let výrazně proměnil. Dnes mají lidé práci, ale za mzdu si koupí čím dál tím méně. V roce 2014 se ceny téměř nezvedaly, ale nezaměstnanost byla mnohem vyšší.
Inflace v příštím roce dosáhne šesti procent. V neděli to v diskusním pořadu České televize odhadl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje míru zvýšení cen na poloviční úrovni, pokud nedojde k rozpuštění tzv. nadvkladů, tedy peněz, které si v současnosti domácnosti nechávají proti minulým letům navíc na účtech, do spotřeby. Pak by podle ní mohla také dosáhnout až šesti procent.
Evropské firmy pohlížejí s velkými obavami na nový hospodářský kurz čínské vlády. Sice mají stále rekordní tržby i zisky, starosti jim ale dělá možný obrat Číny dovnitř a ruku v ruce s ním další omezení zahraničních podniků na jejím trhu. Dnes to podle agentury DPA řekl v Pekingu prezident Hospodářské komory Evropské unie v Číně Jörg Wuttke, když prezentoval její každoroční zprávu.
Slovenské ministerstvo financí snížilo výhled růstu domácí ekonomiky na tento i příští rok, oživení hospodářství podle něj přibrzdí třetí vlna epidemie nemoci covid-19. Export ze země zase poznamená nedostatek součástek a Slovensko bude čelit vyšší inflaci. Vyplývá to z nejnovější prognózy, kterou dnes úřad zveřejnil.
Dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se obává 81 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Banky Creditas. Češi s očekávaným růstem cen mění rozložení svých úspor a stále více se přiklánějí k variantám investic, které by je měly před inflací ochránit lépe než běžné spořicí produkty. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008.
Komentář Lukáše Kovandy: Úrok na českém desetiletém dluhopisu se podle dat Bloombergu dostal během včerejšího obchodování na úroveň 2,067 procenta. To je nejvyšší hodnota od prosince 2018. Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá.
Komentář Lukáše Kovandy: Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, a dokonce někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Jenže podle dnes zveřejněných údajů Eurostatu je česká inflace v rámci EU podprůměrná.
Zvyšování cen průmyslových výrobců se zcela určitě promítne do růstu spotřebitelské inflace. Ceny ještě porostou jak v průmyslu, tak následně při prodeji zboží a služeb konečným spotřebitelům. Důvodem je postupné zdražování plynu a elektřiny. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Růst cen je podle ekonomů negativním důsledkem současného ekonomického oživení, a to nejen v ČR. Data zároveň podle ekonomů naznačují, že Česká národní banka bude zvyšovat úrokové sazby rychleji, než dříve deklarovala.
Česká republika měla ve druhém čtvrtletí v celkovém srovnání se zeměmi EU podprůměrný meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP). Ten v zemích EU mezičtvrtletně vzrostl o 1,9 procenta a meziročně o 13,2 procenta, zatímco v ČR ekonomika meziročně stoupla o 8,2 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Navzdory aktuálnímu silnému růstu ale úroveň HDP ve většině unijních zemí zatím reálně zaostávala za předkrizovým druhým čtvrtletím 2019, uvedl v dnes zveřejněné analýze vývoje ekonomiky Český statistický úřad (ČSÚ).
Srpnová inflace vyráží dech. Poprvé od listopadu 2008 překonává v meziročním vyjádření hranici čtyř procent. S velkým přehledem tak překonává všechny expertní odhady a předpoklady, včetně toho České národní banky.
Komentář Lukáše Kovandy: Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.
Zahraniční obchod Česka vykázal v červenci schodek 7,2 miliardy korun, v meziročním srovnání tak byl jeho výsledek o 21,3 miliardy horší. Na bilanci se negativně podepsala zejména vyšší hodnota dovozu ropy a zemního plynu. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je dnes zveřejnil na svém webu.
Dnešní data o nezaměstnanosti ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek pracovníků, a ne samotný počet lidí bez práce. Nedostatek pracovních sil tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii. Vyplývá to z vyjádření analytiků.
Růst mezd bude v dalších čtvrtletích menší než v letošním druhém čtvrtletí, které bylo ovlivněno meziroční srovnávací základnou a jednorázovými položkami. Nicméně tlak na růst mezd bude pokračovat kvůli staronovému problému s nedostatkem pracovníků na trhu práce. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Zároveň upozornili na to, že růst mezd v oborech je velmi nerovnoměrný, a navíc jejich růst bude znehodnocován poměrně vysokou inflací.
Nálada v německém automobilovém průmyslu se v srpnu prudce zhoršila, výrazně k tomu přispěl nedostatek čipů potřebných pro výrobu vozů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil mnichovský institut Ifo. Index nálady se podle průzkumu propadl téměř o polovinu na 28,8 bodu z červencových 56,4 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň od dubna, napsala agentura DPA.
Komentář Lukáše Kovandy: Každoroční dostaveníčko centrálních bankéřů z celého světa, konající se ve středisku Jackson Hole ve Wyomingu, se letos smrsklo na jednodenní online konferenci. Důvod je jasný. Covid, zejména delta mutace, stojí i zatím, že setkání se neslo převážně v holubičím tónu.
Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila důvěra v případě podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu. Naopak u spotřebitelů důvěra vzrostla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.
Globální obchod se zbožím silně oživuje z hlubokého šoku způsobeného v loňském roce pandemií nemoci covid-19. Světová obchodní organizace (WTO) dnes uvedla, že její ukazatel, který sleduje vývoj globálního obchodu se zbožím, vzrostl na rekordní maximum.
Komentář Lukáše Kovandy: Afghánská měna, afghání, dnes znehodnotila na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru v historii. Jeden dolar teď vyjde na 83,5 afghání. Jenom dnes afghánská měna oslabuje o 1,7 procenta, nejvýrazněji od Vánoc 2017.
Ekonomika Evropské unie se ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu, a vymanila se tak z dvojité recese, kterou způsobila pandemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt (HDP) EU se proti předchozím třem měsícům zvýšil o 1,9 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak předběžný údaj z konce minulého měsíce.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.