Drahota sílí. Nečekaně silná inflace v otázkách a odpovědích
Ekonom Lukáš Kovanda odpovídá na otázky k tomu, co nečekaně silná inflace znamená pro řadové Čechy a jaké budou její dopady.
Ekonom Lukáš Kovanda odpovídá na otázky k tomu, co nečekaně silná inflace znamená pro řadové Čechy a jaké budou její dopady.
Komentář Lukáše Kovandy: K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde.
Komentář Lukáše Kovandy: Českou ekonomika má dnes velký den. Statistický úřad totiž zveřejnil její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, který je historicky rekordní – 7,8 procenta. Čekalo se ovšem o něco více. Neoptimističtější prognózy počítaly až takřka s desetiprocentním růstem. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózovala růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládaly růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.
Důvěra v českou ekonomiku v červenci po třech měsících růstu klesla. Proti červnu se snížila o 4,3 bodu na 99,7 bodu, informoval dnes na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj za poklesem celkové důvěry stojí nedostatek a zdražování materiálu a zařízení v průmyslu. Důvěra přitom klesla nejen u podnikatelů, ale i u spotřebitelů. V meziročním srovnání jsou všechny hodnoty vyšší.
Lidí, kteří pracují ve stínové ekonomice, je v ČR minimálně 214.000, reálné odhady ale mluví o více než půl milionu. Nejčastěji jde o zaměstnance v gastronomii, maloobchodu, stavebnictví ale i v IT, vyplývá ze studie projektu Neviditelní.
Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí meziročně klesla o 2,4 procenta. Jde o zpřesněný údaj, který dnes oznámil Český statistický úřad. Původně uváděl slabší pokles hrubého domácího produktu o 2,1 procenta. I přes zhoršení je pokles nejmírnější za poslední čtyři čtvrtletí, ale výraznější než v prvním čtvrtletí loni. Mezičtvrtletní snížení zůstává na 0,3 procenta.
Důvěra v českou ekonomiku v červnu opět stoupla, a to meziměsíčně o 4,3 bodu na 104 bodů. Potřetí v řadě přitom vzrostla důvěra spotřebitelů i podnikatelů. U spotřebitelů se zvýšila o 2,7 bodu na hodnotu 105,5 a mezi podnikateli o 4,6 bodu na 103,7 bodu, uvedl dnes na webu Český statistický úřad. V podnikatelském prostředí se důvěra zvýšila ve všech odvětvích. V porovnání s loňským červnem jsou všechny hodnoty výrazně vyšší.
Ke každoroční poradě se dnes v Praze sejdou ekonomičtí diplomaté z českých zastupitelských úřadů v zahraničí. V Černínském paláci se uskuteční konference, kterou videozdravicemi zahájí premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Diplomaté budou až do pátku diskutovat s představiteli vládních institucí, příspěvkových organizací a podnikateli o vzájemné spolupráci při podpoře ekonomické diplomacie.
Komentář Lukáše Kovandy: Zahradní technika či superluxusní vozy. A mnoho dalších věcí. Po tom všem se mohou lidé s odezníváním pandemie doslova „utlouct“. Lidé v ČR i v zahraničí totiž mají peníze. Během pandemie odkládali svoji spotřebu, přičemž centrální banky a vlády podpořily ekonomiku nevídanou injekcí miliard nových peněz.
Nejméně 220 milionů lidí po celém světě zůstane letos bez práce. To je mnohem více než před pandemií nemoci covid-19. Míra nezaměstnanosti bude činit 6,3 procenta. Slabé oživení trhu práce pak prohloubí stávající nerovnosti a pracovní trh po pandemii neoživí nejméně do roku 2023. Uvedla to ve svém dnešním výhledu pracovního trhu a sociálních trendů ve světě Mezinárodní organizace práce (ILO).
Komentář Lukáše Kovandy: V květnu se všechny hlavní ukazatele důvěry v českou ekonomiku poprvé vrátily nad předpandemickou úroveň. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 99,7 bodu. Nachází se tedy jen 0,3 procenta pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020.
Česká ekonomika v letošním roce stoupne o tři procenta a příští rok by měl růst zrychlit na 3,9 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by měl růst ekonomiky zpomalit k zhruba třem procentům. Inflace by měla postupně klesat a koruna posilovat.
Evropská unie dnes vydala dluhopisy, které doplní rozsáhlé financování na podporu zaměstnanosti z unijního programu SURE. Papíry ale vstupují na trh, který není v nejlepší kondici - výnosy státních dluhopisů jsou totiž na mnohaměsíčních maximech. Unie nabídla takzvané sociální dluhopisy se splatností osm a 25 let a z jejich prodeje získá 14,1 miliardy eur (přes 358 miliard Kč), informovala agentura Reuters.
Komentář Lukáše Kovandy: Připravme se na inflaci, upusťme od spoření. Koruna nad očekávání posiluje. Když loni v květnu dělala Česká národní banka své pravidelné šetření mezi českými i zahraničními analytiky, shodli se, že v květnu 2021 bude jedno euro za 26,20 koruny. Ve skutečnosti se nyní prodává za méně než 25,50.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace bude. Do nadcházejících let se na ni musí každý připravit. Prakticky každého tak či onak zabolí. Zatím ale není jasné, která podoba inflace bude dominovat; zda inflace cen aktiv, nebo inflace spotřebitelská.
Komentář Lukáše Kovandy: Češi si musí po pandemii připravit na tak rychlé znehodnocování svých úspor, na jaké absolutně nejsou zvyklí. Podle expertů poradenské společnosti PwC může spotřebitelská inflace v ČR vystoupat až na deset procent. Takové tempo růstu cen Češi naposledy pocítili v létě roku 1998. Celá jedna generace tak vůbec nemá s takovým růstem cen zkušenost.
Komentář Lukáše Kovandy: Pandemie v příštím roce zřejmě dopadne i na starobní důchodce. Dočkají se totiž výrazně slabšího růstu důchodu, než jakého se dočkávali po čtyři léta, v období 2018 až 2021. V porovnání s nárůstem z let 2019 až 2021 by měl být nárůst příští rok jen ani ne poloviční, jak zachycuje tabulka níže.
Komentář Lukáše Kovandy: V Česku v posledních měsících raketově zdražují dřevěné palety. To je pro řadu firem problém, protože je běžně využívají ve svém každodenním provozu. Jedná se pro ně o další cenový tlak, který budou muset ve větší či menší míře přesunout na konečného zákazníka. Dřevo pro jejich výrobu jen v březnu zdražilo o dvacet procent. Situaci komplikuje i to, že k dostání příliš nejsou ani hřebíky či jiný spojovací materiál.
Komentář Lukáše Kovandy: Češi doslova šílí po hypotékách. V březnu proto banky v ČR poskytly hypotéky za naprosto rekordních 44,7 miliardy korun. To je o skoro 50 procent více, než kolik činil dosavadní rekord. Ten z letošního února, kdy banky „udaly“ hypotéky za 29,9 miliardy korun.
Aktuální makroekonomická prognóza ministerstva financí je podle hodnocení Výboru pro rozpočtové prognózy realistická. Ministerstvo v dubnové predikci ponechalo pro letošní rok odhad růstu ekonomiky na 3,1 procenta a pro příští rok odhaduje zrychlení tempa růstu na 3,7 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Podnikatelé mohou od těchto chvil, přesněji od dnešní deváté hodiny ranní, žádat o podporu v rámci programu COVID Nepokryté náklady. Nárok na dotaci mají ti z nich, kteří za leden až březen zaznamenali propad tržeb alespoň o 50 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského nebo předloňského roku.
Komentář Lukáše Kovandy: Lidem v České republice v posledním roce rekordně narostly úspory. Vzhledem k tomu, že se v pondělí otevírá část dosud otevřených obchodů a provozoven, mohou jejich provozovatelé očekávat „žně“. Češi totiž začnou nastřádané peníze „pouštět“ do ekonomiky.
Komentář Lukáše Kovandy: Lidé v Česku prožijí podruhé Velikonoce v lockdownu. Jejich nákupní chování se proto bude podobat tomu loňskému, přičemž se zároveň bude lišit od toho z doby před pandemií. V praxi to znamená, že s nižšími tržbami, než na jaké byli před pandemií zvyklí, musí počítat například výrobci a prodejci cukrovinek či vína. Naopak výrobci a prodejci piva, zeleniny nebo masa se dočkají tržeb vyšších.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.