Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zlato je nejlevnější za pět let. Vyplatí se?

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zlatá horečka se překlopila v prodejní agónii. Ze svých maxim u 1 900 USD/oz. zlato propadlo pod 1 100 USD/oz. Je na čase začít zlato kupovat, nebo ceny půjdou ještě níž?

Zlato. Jakmile lidé zaslechnou kouzelné slůvko „zlato“ či jeho ekvivalent v jiném jazyce („gold“, „emas“, „l´or“, „oro“, „lò”, “kulta”, ”igolide”, “arany”, „volamena”, “koura”…), ztrácejí zdravý rozum a začnou se chovat jako trpaslíci. Zlato okouzluje a vytváří chiméru stability, iluzi bohatství a přelud jistoty. Zejména v dobách finančních krizí lidé přestávají uvažovat a nakupují žlutý kov za jakoukoli cenu. Krize ale dříve či později pomine a v šuplících drobných investorů zůstává jen bezcenný drahý kov.

V době nákupního šílenství v době finanční krize z roku 2008, kdy nejistota rozkolísala kapitálové trhy do nečekané volatility, cena zlata vystřelila vzhůru. Poprvé od ledna 1980 pokořila historická maxima – ovšem pouze v nominálním vyjádření. Dokonce ani nové historické maximum z roku 2011 blížícím se hodnotě 1 900 USD/oz. nepomohlo ochránit před inflací pro kupující na předešlém vrcholu. Nyní ovšem cena zlata padá. Za uplynulý rok ztratilo již přes 15 % své hodnoty, přičemž v posledním měsíci ubralo přes 7 %. Je čas nakupovat?

Než se investor rozhodne vložit své prostředky do zlata, měl by si odpovědět na základní otázku: Jaká je dlouhodobá hodnota zlata? (Pomiňme nyní možnost krátkodobé spekulace; zlato je většinou prodáváno jako dlouhodobý nástroj „jistoty“.)

Cena zlata dosáhla vrcholu v roce 1980 na úrovni 850 USD/oz. Poté klesala s menšími či většími (zpravidla většími; cena zlata je hodně volatilní) výkyvy až do roku 2001, když se koncem 90. let 20. století dotýkala 250 USD/oz. Teprve krize vyvolaná technologickou bublinou a jejím splasknutím dala podnět k růstu ceny zlatého kovu. V průběhu 20 let se přitom zlato pohybovalo nejčastěji kolem úrovně 400 USD/oz., a to bez ohledu na inflaci.

Historie se opakuje. Nelze sice očekávat pokles ceny zlata na úroveň z „období klidu“, neboť Fed vytiskl tak velké množství peněz na zažehnání finanční krize, že prostor k tak hlubokému propadu je zanedbatelný. S dalšími poklesy se ale setkat ještě můžeme.

Nejníže odhadují pokles ceny zlata analytici ABN Amro, kteří očekávají cenu žlutého kovu na konci roku 2016 na úrovni 800 USD/oz. Ani ostatní ale nejsou se svými očekáváními příliš optimističtí. „To nejhorší na zlatě právě přichází. Domnívám se, že cena zlata by ještě v tomto roce mohla propadnout pod tisíc dolarů za unci,“ uvedl Jeffrey Currie, komoditní expert Goldman Sachs. A optimismem nehýří ani čeští analytici. „Dlouhodobý pokles cen zlata je stále ve hře a lidé se jej zbavují,“ uvedl Bronislav Soták, analytik Patria Finance. Cena zlata může bez potíží klesnout pod 900 USD/oz.

Pozor na vysokou marži

Pokud se přeci jen navzdory negativním prognózám rozhodnete do zlata investovat, dejte si pozor na marže, které platíte. Nejnižší marže jsou u velkých zlatých investičních cihel, slušné bývají též u investičních mincí. S vyššími maržemi se setkáte u sběratelských mincí (např. vydávaných Českou národní bankou), jejich výhodou je ale cena odvíjející se nejen od ceny zlata, ale též od sběratelské hodnoty.

Jiným příběhem jsou nejmenší zlaté plíšky v gramových hmotnostech. U nich marže šplhají do závratných výšek, zejména jsou-li nakupovány formou nejrůznějších „zlatých spoření“ zejména prostřednictvím divokých multilevelových prodejních sítí. U nich není problém nakoupit trojskou unci zlata za cenu kolem 3 000 USD.

Kupříkladu prodejce zlata Národní pokladnice jde ale s marží ještě dál. Dokázala prodávat zlato i za 7 775 USD/oz. Stačil jí k tomu drobný trik. „Skutečnou lahůdkou jsou pak série miniaturních zlatých mincí o váze 0,5 gramu. Za ty zaplatíte 2 500 korun za kus. Nevím, jestli je to extrémně omezeným počtem „pouze 5 000 sérií pro ČR“, nebo numizmatickou lupou, kterou k mincím dostanete, ale ta cena je neskutečná. Je jasné, že propočet na unci je trochu zavádějící, protože čím je mince (ale platí to i u slitků a cihel) menší, tím se na její ceně více projevují výrobní náklady apod. Ale stejně – při této ceně máte unci zlata za neuvěřitelných 155 500 korun, resp. 7775 dolarů,” uvádí Daniel Kuchta v článku „Zaplatíte 155 tisíc za unci zlata? Prý se to vyplatí”

Ostatně Národní pokladnice je skutečným pokladem mezi prodejci. Včera před jejími obchodními praktikami varoval i časopis dTest: „Nákup jediné pamětní medaile na stránkách NárodníPokladnice.cz s sebou nese automatické zasílání celé kolekce. Sbírka přitom může čítat i 44 exemplářů.” Aby zákazník nesouhlasil s odběrem celé série, musí tuto skutečnost při nákupu zmínit – nikoli jak je standardně zvykem projevit zájem i o další exempláře.

„Obvyklý prodejní model je tu obrácen naruby. Zboží chodí bez objednávky a chce-li zákazník jen jednu věc, musí dát vědět, že si nic dalšího nepřeje. Nechtěné zboží je podle obchodních podmínek povinen vrátit na své náklady,“ popisuje praxi obchodníka Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.