Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kam kráčí cena zlata po zasedání amerického FEDu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Jakuba Petrušky: Včerejší zvýšení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky o dalších 0,75 % bylo trhy poměrně očekávané, především kvůli přetrvávající vysoké inflaci, která dosáhla 8,3 % a o 0,2 p. b. tak překonala dřívější odhady. Rovněž jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky jako ceny energií a potravin vzrostla minulý měsíc o 0,6 %, přičemž očekávání bylo 0,3 %. Meziročně tak jádrová inflace vzrostla o 6,3 % z předchozích 5,9 %.

Základní sazba se tak dostala na 14leté maximum, do pásma 3,00 – 3,25 %. Nepříznivá data ohledně americké inflace a prudká restriktivní měnová politika FEDu se rovněž projevuje v dolarové ceně zlata. Žlutý kov v reakci na nejnovější data v minulém týdnu propadl na 2,5leté minimum. Jen od úterý do pátku se propadl z pásma kolem 1 731 USD na 1 655 USD, tedy přibližně o 4 % za troyskou unci.Zlato včera před oznámením výše sazeb zprvu rostlo v reakci na možnost toho, že se americká ekonomika propadne do recese. Zlato vystoupalo až na hodnotu cca 1 692 USD za unci, po zvýšení sazeb se však následně propadlo až na úroveň cca 1 655 USD, tedy o necelá 2 %. Propad byl však nižší než minulý týden, jelikož trhy již s tímto navýšením víceméně počítaly a stačily jej vstřebat.

Významně však oslabila koruna vůči dolaru a dostala se na úroveň přes 25 Kč za dolar, což ve finále vedlo k mírnému růstu ceny zlata pro české investory.Je zřejmé, že FED pokračuje a naplňuje svou ráznější měnovou politiku, s cílem zkrotit stále vysokou inflaci i za cenu možných negativních ekonomických dopadů. Podle vyjádření FEDu by měly sazby růst ještě do konce roku a to do úrovně cca 4,40 %, což opět může vyvolat tlak na cenu žlutého kovu. Otázkou však zůstává, zda se podaří inflaci zkrotit a dostat ji opět na vytouženou úroveň 2 %. Již nyní se ozývají hlasy, že této hodnoty již nikdy nebude dosaženo a inflace se časem zakotví přinejlepším na jiné úrovní např. 4 % - 5 %. Což by ve finále mohlo vytvářet vhodné podmínky pro růst ceny zlata. Jakékoliv znehodnocování měny vede investory k tomu, hledat místo, kde by uchovali hodnotu svého bohatství, a to zlato nabízí. Nicméně trhy se chovají nepředvídatelně a ukáže až čas, jak se vše vyvine, říká Jakub Petruška, analytik společnosti Zlaťáky.cz.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.