Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prodej zlata v Česku během vln pandemie výrazně stoupá

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Prodej zlata v Česku během jednotlivých vln pandemie koronaviru výrazně stoupá. Vyplývá to ankety ČTK mezi hlavními tuzemskými prodejci zlata. Důvodem je podle nich snaha investorů nakupovat v době nejistoty bezpečná aktiva.

Poptávka po fyzickém zlatě u největšího tuzemského obchodníka Golden Gate CZ stoupla při podzimních karanténních opatření meziročně více než 2,5násobně. Opakovala se tak situace z letošního jarního lockdownu, kdy zájem stoupl více než dvojnásobně. Listopadová poptávka kopírovala březnový scénář i z hlediska objemu prodaných fyzických kovů. Lidé také více využívali on-line nákup zlata a uzavírání komoditních účtů, řekl ČTK předseda představenstva společnosti Libor Brůna.

Společnost Zlaťáky v tzv. 'covidových' měsících dosahovala stoprocentní růst tržeb proti stejnému období v loňském roce. "Je vidět, že Češi berou ekonomické hrozby vyplývající z krize způsobené covidem velmi vážně a připravují se na budoucnost, drahý kov je jedno z konzervativních aktiv," uvedl předseda představenstva společnosti Lukáš Jankovský.

Poptávka po zlatě se v posledních několika měsících stabilizovala a normalizovala, což byla reflexe na zprávy o vakcínách, doplnil statutární ředitel akciové společnosti Zlato David Marášek. Prudký nárůst ceny zlata v posledních deseti dnech na současných 1860 USD podle něj jasně dokumentuje, že se rizikové prémium zlata znovu vrací, a to v souvislosti s očekávanou třetí vlnou pandemie, která by měla udeřit v polovině ledna. "V souvislosti s ní očekáváme, že poroste jeho cena i poptávka po něm," odhadl.

Podstatnou informací pro srovnání vývoje tržeb a samotného rozhodování při nákupu zlata či stříbra je podle Jankovského vývoj cen. V březnu 2018 se trojská unce zlata obchodovala za 28.000 Kč, v roce 2019 to bylo 30.500 Kč a v březnu letošního roku to bylo 45.000 Kč.

Z růstu tržeb společnosti Zlaťáky vyplynulo, že ani historicky nejvyšší ceny drahých kovů neodradili české investory od zařazení zlata do svého portfolia, a to především kvůli obavám z budoucnosti. Část tuzemských investorů vyčkávala na větší cenovou korekci, která přišla v listopadu. Cena zlata se v listopadu propadla na úroveň 1760 USD za unci, což okamžitě probudilo čekajících investory k nákupu. "V listopadu jsme zaznamenali 25procentní růst tržeb proti říjnu," dodal Jankovský.

Brůna upozornil, že od března firmy bojují s propadem likvidity na všech trzích. Poptávka po fyzickém kovu v kombinaci se zavřením klíčových švýcarských sléváren paralyzovaly dodávky kovu na několik týdnů. Na podzim podle něj dokázaly dodávat drahé kovy jen ty firmy, které se na tuto situaci připravily a měly předem zajištěné objemy kovu. Cena zlata v amerických dolarech za poslední rok stoupla o více než 25 procent a v současnosti se troyská unce na burze prodává za 1863 dolarů.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.